MAGAZÍN ROZHOVORY

Rok se učil kreslit. Teď je z něj super tatér!

Talentovaný, originální, sympatický. Tak by se dal popsat Martin Žinčík. Tatér z Chrudimi, hostující v Praze. Vyučil se stavařinu a neuměl vůbec kreslit. Rok se to tedy učil, než poprvé píchnul do lidské kůže. Lidi mu nevěřili že to dokáže – a právě to ho nakoplo. Nyní kreslí originální návrhy, což dělají jen ti nejlepší tatéři. Klasický katalog motivů u něj tedy nehledejte. Přečtěte si více v rozhovoru a mrkněte na jeho originální tvorbu!

Kdy sis poprvé řekl – tak a teď budu tatér?
No já si tuhle otázku snad nikdy takhle ani nepoložil. Vše se to tak nějak sesypalo najednou. Tetování se mi líbilo už jako malému, vždy když to šlo, měl jsem pomalované ruce fixkama. Nikdy mě nenapadlo, že se tím budu jednou živit. Měl jsem k tetování a tatérum dost velký respekt a hlavně nikdy bych netetoval doma. Už jen ta představa, že doma budu někoho tetovat a má to na celý život a v podstatě bych nevěděl, co dělám a hlavně jak to dopadne. Po prvním tetování, které jsem si nechal udělat v salonu, mě uchvátila celá subkultura ohledně tetování. Měl jsem štěstí že se mě ujal tatér s 20 let praxí a řekl mi, takhle to dělej a takhle to nedělej, ušetřilo mi to dost času a zkažené kůže klientů.

Co jsi vytetoval poprvé?
První kérka byl klasický vektorový obrázek. Myslím, že to bylo logo kamionu pro řidiče na předloktí. Dnes 40 minut práce i s přípravou, tenkrát snad okolo 3 hodin práce (smích)

Je pravda že jsi neuměl kreslit? Jak se to člověk naučí? Kreslíš krásně! Nebylo to v tobě spíš jen schované?
To pravda je. Potom co se mě ujal tatér a já mu ukázal svoje kresby, tak je přede mnou roztrhal a řekl, že musím začít od začátku. V tu chvíli to bylo 50 na 50 – jestli se neotočím na místě a neodejdu což se nestalo (díky bohu). A pak nastal celý rok kreslení a učení se základů kresby, malby, rovných čar, symetrických koleček a učení základů hygieny a samotného tetování. Až po celém roce, kdy jsem seděl třeba i do 3 do rána u stolu a kreslil, mě konečně můj tatér pustil na prvního člověk (logo kamionu) Jestli to bylo někde ve mě? Je to možné, nemůžu to vyloučit, ale rozhodně jsem dost tvrdohlavej a hlavně celé okolí mi nevěřilo, že to dokážu. Možná právě to byl ten nejlepší motor pro mojí tvrdohlavost a cílevědomost.

Máš nějakou uměleckou školu?
Bohužel nemám. Mám vystudovanou Střední školu stavební ve Vysokém Mýtě.

Čím bys byl, kdybys nebyl tatérem?
Asi stavařem nebo fotografem

Máš nějaké své studio nebo „jen“ hostuješ?
Svoje domácí studio mám V Chrudimi to je kousek od Pardubic, ale jezdím hostovat do prahy (Tribo a Tattoo Johnny The King)

Jak bys popsal tvůj styl?
No to je složitější. Nezaměřuji se jen na jeden styl. Možná bych to pojal jako „moderní styl“, ale na druhou stranu co je moderní že? Navíc návrhy si kreslím sám, takže někdy je to minimalismus, někdy něco traditional, jindy zase watercolor atd.. Myslím, že pokud si mě lidi najdou na FacebookuInstagramu nebo webovkách, pochopí čemu se věnuji a většinou už za mnou chodí, protože jdou za určitým stylem tetování.

Co kdyby k tobě přišla slečna, že chce ornament nad zadeček? Vezmeš to nebo ji odmítneš?
Kdyby za mnou přišla taková slečna, rozhodně bych jí nakreslil návrh i na úkor toho, že by si to pak nenechala vytetovat. Ukázal bych jí jak by to šlo udělat „jinak“. Jinak než klasický černý tribal. Spoustu lidi zná tetování jako černý obrázek (vektorový), takže si myslím že je povinnost tatéra ukázat co vše jde v dnešní době s motivem udělat. Často se stane, že mi pak řeknou „to jsem ani netušil/a že to jde takhle zpracovat“. Samozřejmě pokud by si stále trvala na svém, tak bych jí to vytetoval.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.