DOBRO ROZHOVORY

Záchranná stanice Československých vlčáků v Adamově

Každoročně se v tuto dobu objevuje celá řada nejrůznějších charitativních projektů a my bychom vás rádi seznámili s jedním z nich. Zaujal nás především proto, že je zaměřen na jedinečné plemeno, které se zde ve foto setech často objevuje a také proto, že výtěžek jde na konkrétní věci potřebné k chodu Záchranné stanice Československých vlčáků v Adamově.

Výtěžek z prodeje kalendáře, jde na tyto konkrétní věci:

  • Dokončení výběhu u posledních čtyř kotců cca 50.000 Kč
  • Technický přístřešek na nářadí, slámu na zimu atd. cca 80.000 Kč
  • Oplocení včetně bran a podhrabů kolem celého výběhu 146.000 Kč
  • Granule na jeden rok pro 12 umístěných psů 86.000 Kč
  • Dokončení venkovního betonového plotu s dubovými dřevy 60.000 Kč
  • Podlaha v přípravně krmiva cca 12.000 Kč
  • Očkování pro 12 psů na rok 6.000 Kč
  • Odčervení 2x ročně pro 12 psů 2.640 Kč
  • 12 obojků (klasické řetízky), které vydrží zhruba dva roky stojí 1.200 Kč
  • 12 přepínacích vodítek, které vydrží dva roky stojí 4.428 Kč
  • Náhubky se mění každý rok a jsou nedílnou součástí, jejich výdaj je 3.600 Kč ročně.
  • Nerezové misky 24ks na rok vyjdou na cca 2000 Kč.

Celý projekt zaštiťuje spolek Psí šance z.s.. Za jejich organizátory jsme se vydali a ptali se předsedkyně spolku Jany Klouparové:

Jani, proč právě toto plemeno?
Československý vlčák je mi blízký tím, že ho osobně velmi dobře znám. Mám doma fenku i psa této rasy, proto vím, jací ve skutečnosti jsou. Také vím, že ne všichni lidé zdravě uvažují nad tím, proč si tohle plemeno pořídit a proč ne. Proto jich pak spoustu končí v lepším případě v Záchranné stanici v Adamově. Jsou ale jedineční, je to srdcová záležitost mít doma své „čévéčko“. Více o tomto plemeni najdete v posledním článku, který je na našem webu psisance.cz

Předpokládám, že cílem projektu a vydáním kalendáře je vybrat, co nejvíce peněz, nebo se pletu?
Ano i ne. Samozřejmě že se snažíme sehnat finance na provozní věci a zkvalitnění zázemí pro zmiňovaný útulek, ale dalším cílem je edukace a informovanost veřejnosti. Plemeno československého vlčáka je specifické a je potřeba k němu tak přistupovat. Pokud se nám podaří touto osvětou rozmluvit pořízení čévéčka někomu, kdo ho později nezvládne, protože něco nevěděl, bude o jednoho psa v útulku méně, to je také jedním z cílů projektu.

V kalendáři je celá řada známých osobností, jak se vám podařilo je získat?
Nebylo to tak těžké, jak to může vypadat. Asi jsme měli štěstí a vybrali si takové známé osobnosti, které jsou ochotné propůjčit svou tvář. Jsem moc ráda, že letos si vybrali právě náš projekt.

Utkvěl ti v paměti někdo z nich? Nebo bylo nějaké focení jiné než ostatní?
V paměti mi utkvěli všichni a každé focení bylo jiné. S těmi co na projektu pracovali a byli na většině focení, jsme se shodli na jedné věci a to, že všechny osobnosti v kalendáři spojují charakterové vlastnosti jako ochota pomáhat, pokora a zájem o dění kolem nich. Každé focení bylo specifické, z každého jsme si odnášeli pocit, že jsme potkali někoho běžného a přitom velmi výjimečného.

Kromě toho že fotit se zvířaty je časově náročné, předpokládám, že většina tváří kalendáře měla čas jen v omezený prostor a jestli se nepletu tak to omezení bylo v řádu minut, takže na focení jste měli například jen půl hodiny, jak se to dalo zvládnout?
Focení zvířat je podobné jako focení dětí, to prostě nejde moc dirigovat. Zejména když na focení máte omezený čas, ať už pro vytíženost zúčastněných, z důvodů změn počasí, atp. Věděli jsme, jak chceme, aby fotka vypadala, nastavili jsme techniku a pak jsme se snažili přizpůsobit náladě a chování „vlků“. Některé jsme uplatili párkama, jiní reagovali na šustění papíru a někteří si prostě dělali, co chtěli. Zvládli jsme to tak, že focení řídili psy, my se to jen tak nějak snažili směrovat.

Kolik lidí stojí za tímto projektem, když nepočítám ty, co jsou v kalendáři.
Kromě našeho úžasného fotografa Lubomíra Buchty na projektu pracovala celá Psí šance, což je i se mnou pět lidí. Ale není to jen o nás. Velkou pomocí jsou i sponzoři, kteří nám věnovali finanční dar, aby se mohl celý projekt vůbec uskutečnit. Jejich peníze jdou zejména na tisk kalendářů a technickou stránku věci. Jinak se na tom všichni podíleli bez nároku na jakýkoliv honorář. Většinou říkáme, že to všichni dělali ve volném čase, ale pravda je taková, že někteří si v práci brali dovolenou, aby mohli pomáhat na projektu.

Podařilo se už něco vybrat nebo máte nějakou částku, které chcete dosáhnout?
Kalendář právě startuje a máme konkrétní věci, které je potřeba zafinancovat, takže v závislosti na tom kolik vybereme, zaplatíme to, na co budeme mít peníze a budeme postupovat od toho, co je nejnutnější. Když budu konkrétní, chtěli bychom vybrat dost na to, aby útulek mohl dodělat oplocení včetně bran a podhrabů kolem celého výběhu a aby mohli dokončit rozestavěný technický přístřešek sloužící k provozu.

Je něco co bys chtěla říct závěrem? Nebo komu bys chtěla poděkovat?
Tak samozřejmě bych chtěla poděkovat všem zúčastněným a také sponzorům. Zároveň ale děkuji především provozovatelům útulku, manželům Soni a Vojtovi Radkovičovým Kouřilovým, které najdete na poslední stránce kalendáře, který můžete zakoupit v našem eshopu https://eshop.psisance.cz

Jana Klouparová za spolek Psí šance – www.psisance.cz
Záchranná stanice Československých vlčáků v Adamově – www.pomoc-csvlcak.cz
Fotograf projektu – www.lubu.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.