MOgirl NIKOL byla na xMan.cz zvolena nejhezčí MOgirl. Na xMan.cz běží seriál o MOgirls něco přes dva roky. Nikol pro iDnes dělala rozhovor naposled v září 2015 a nyní v prosince 2017. Jelikož ale na iDnesu rozhovory krátí, zde je nezkrácená verze rozhovoru:
Co se u Tebe od roku 2015 změnilo?
Nikol: Bez obalu hned na začátku přiznám, že ony dva uplynulé roky byly pro mě velmi náročné a skoro bych je považovala za jakousi zkoušku mé vnitřní síly. V mém životě se během této doby odehrálo mnoho změn. Naštěstí nejen špatných, ale i dobrých. Koneckonců i některé špatné události, které se staly, měly v závěru svůj pozitivní dopad. Pokud mám být více konkrétní, změnila jsem své bydliště, za což jsem ráda. Získala jsem mnoho nových blízkých přátel a to dokonce i mezi lidma, u kterých bych nečekala, že mezi námi bude tak silné propojení. Také jsem k mé stávající práci našla novou práci, která mě baví a naplňuje. Ale jak jsem již zmínila, zažila jsem i mnoho těžkých chvil od našeho posledního rozhovoru. Asi se necítím na to, abych v tomto případě byla plně otevřena. Prozradím jen, že mě po těžké nemoci či zcela neočekávaně opustilo několik pro mě milovaných bytostí. A to nejen z řad mých dobrých přátel, ale i z mé rodiny. Také jsem ztratila jednoho z mých dlouhodobých nejlepších přátel vlivem drog. Upřímně nejsem stále připravena o tomhle vyprávět bez toho, abych se následně poněkud nezhroutila. Ale protože jsem přesvědčena, že je důležité o podobných záležitostech/emocionálních stavech mluvit a nedělat z nich tabu, tak se nyní i musím doznat k tomu, že mě tyto skutečnosti málem stály život. Mám dlouhodobé psychické problémy mezi něž patří např. hraniční porucha osobnosti, jenž dohromady s Crohnovou chorobou, jíž trpím od svých 18-ti let, způsobily, že jsem si sáhla po těchto prožitých trápeních opět na dno. Zhoršily se mé fyzické bolesti, které jsem se snažila zahnat větším množstvím léků proti bolesti v kombinaci s alkoholem, čímž jsem se snažila částečně otupit své vnímání. Nejhorší na tom bylo, že když jsem se rozhodla, že to překonám a začnu zase žít jako předtím, tak umřel někdo další… A to právě vygradovalo až pokusem o sebevraždu. Nicméně naštěstí neúspěšnou, za což jsem nyní ráda. Vím totiž, že mám ve svém životě lidi, kterým na mně velmi záleží a stejně tak mně na nich. Proto tady pro ně chci být a podržet je, když je potřeba. Věděla jsem to již předtím, jen jsem se na chvíli nechala oslepit vší bolestí, což byla chyba. Je potřeba nezapomínat na důležité věci a vědět, že nejsme sami. Proto bych byla i ráda, pokud by si to čtenáři pamatovali a dávali to svým blízkým více najevo, zajímali se o ně.
Nečekejte na zázraky, ale sami je tvořte. Milujte tak, jak byste chtěli být milováni. Neposlouchejte druhé, dělejte, co máte rádi.
Co tě za poslední dva roky nejvíc vadí na české společnosti, co ti dělá největší starosti?
Nikol: Zůstává neměnné, že mě stále nejvíce děsí lhostejnost a nenávist lidí. Zejména k určitým etnickým skupinám nebo celkově k lidem v nouzi. Také určitá zaslepenost společnosti vidět reálnou podstatu věcí, politiky a to, jak snadno se nechají oklamat. Avšak více zaměřuji svou pozornost na lidi, kteří takoví nejsou, snaží se měnit věci k lepšímu. Proč se soustředit na to špatné, co stejně neovlivním? Lepší je podpořit dobré a na tom pracovat.
Jaké věci tě naopak nejvíc potěšily?
Nikol: Vlastně jsem to zodpověděla již při první otázce. Navíc k tomuto mě napadá snad ještě to, že se rok od roku více prohlubuje můj vztah se sestrou. Nebo si to možná nyní jen více uvědomuji. V souvislosti s tímto mám třeba i radost z toho, že se má sestra dopracovala k veganství. A vlastně celkově mě těší, že mám ve svém okolí tak velmi mnoho lidí, jenž jsou na stejné myšlenkové vlně jako já. na co se nejvic tesi? V tuto chvíli asi nejvíce na to, že budou svátky a já je strávím se svou rodinou a psy. Od doby, co jsem se trvale přestěhovala do Prahy jsou mi společné chvilky s rodinou větší vzácností a já si jich více cením.
Změnila ses v něčem?
Nikol: Možná díky tomu, že jsem dostala další velkou životní lekci, tak u mě opět nastala osobnostní změna. Nicméně už ne tak výrazná jako před léty, kdy skutečně došlo doslova k překopání mé osobnosti v podstatě od základu. Nebo lépe řečeno jsem tehdy konečně dostala odvahu se stát tím, kým jsem vždy vnitřně byla. Nyní se jedná spíše o ještě větší prohloubení a ustálení mých priorit, které jsem měla stejné i před dvěma roky. V podstatě jsem tedy stejná, jen jistější, rozhodnější a vytrvalejší.
Co považuješ za největší osobní úspěch za ty dva poslední roky?
Nikol: Pravděpodobně to, že i když jsem se ocitla na skutečně tenkém ledě vzhledem ke zmíněným nesnázím, tak jsem je dokázala opět překonat a najít v sobě více vnitřní síly a klidu. Lidé dokáží být skutečně velmi silní, jen o tom často nemají tušení. Je však doopravdy důležité se nevzdat, i když máte pocit, že váš život i duše se rozpadají na kousky. Zcela upřímně… život se dá ukončit vždy, ale zpátky už to nevezmete. Vzpomeňte si však na to, co vám dělalo radost, když jste byli dětmi a zkuste se k tomu navrátit. Byly to zcela “obyčejné” maličkosti jako paprsky slunce, déšť, tanec, zvířata a příroda celkově… Když v těchto věcech dokážete zpětně nalézt zalíbení, objevíte více sami sebe a budete otevřenější tomu dobrému, co do vašeho života přichází. cokoli by chtela dodat…? Opakuji tohle docela často a padlo to i v jiném nedávném rozhovoru se mnou. Řeknu to ovšem klidně i tisíckrát, protože to považuji za důležité. Nepřemýšlejte moc nad tím, co bude, protože určité věci není možné ovlivnit. Prostě se stane, co se má stát a život nepočká. Proto se snažte žít v přítomnosti a dělat věci podle hesla „teď nebo nikdy“. Nečekejte na zázraky, ale sami je tvořte. Milujte tak, jak byste chtěli být milováni. Neposlouchejte druhé, dělejte, co máte rádi. A hlavně si važte dobrých lidí kolem sebe, protože nikdy nevíte, kdy mohou vzlétnout a odletět. Avšak mějte i na paměti, že smrt je neoddělitelnou součástí života a není zlá… přináší úlevu, klid. Tak nechejte jít ty, kteří svou cestu již ukončili, uchovejte je ve svém srdci a vzpomínkách. I když je těžké to příjmout, udělejte to, oni jsou na lepším místě, ale zároveň navždy budou s vámi, stejně tak jako vy s nimi. Protože každý, kdo vstoupil do vašeho života ve vás zanechal kousek sebe a vy část sebe v nich.
Jak vyšel rozhovor na iDnes se můžete schválně pro porovnání podívat zde: https://xman.idnes.cz/nejkrasnejsi-mogirl-nikol
Photo: J PICTURES / MOGIRL NIKOL
