Protože kampaň Cirkusy bez zvířat je teď hodně horké téma, rozhodla se i Yulia do tohoto tématu ponořit a udělat rozhovor se zástupcem kampaně Davidem Gardášem. K tomu navíc zrealizovala focení s Františkem Birnbauem a vznikly tak plakáty podporující projekt Cirkusy bez zvířat, na kterých jsou MOgirls a další české alternativní modelky.
Redaktorka: Yulia | Photo: František Birnbaum
Modelky: Petra Kasl | MOgirl Mallghareth | DOPE | Yulia | MOgirl CINDER TER | MOgirl Kristýna | MOgirl NIKOL | MOgirl MEGGI
Před hlubším zanořením do problematiky byla potřeba se o tom něco málo dozvědět. Historie mě překvapila víc, než jsem čekala. Nikdy mě nenapadlo, že „cirkus“ muže sahat až k antice a už vůbec ne, že za svůj název vděčí právě Římanům. Cirkusem označovali oválnou otevřenou stavbu připomínající dnešní hipodrom, který měl ale pramálo společného s cirkusy, jak je známe dnes. Odehrávali se tam převážně závody na koních nebo povozech, zápasy gladiátorů, které mimochodem jen zřídka končili smrtí. Nás ale určitě bude víc zajímat současnost, a to konkrétně Česka republika.
Davide, zdravím Vás. Mám řadu otázek, které mě tíží, začnu proto zlehka: Kolik máme v ČR cirkusů?
Dobrý den, Yulie. Podle informací, které jsme vyčetli z různých dokumentů Krajských veterinárních správ, kočovalo loni po České republice 21 cirkusů, přičemž 15 z nich využívalo některé z volně žijících druhů zvířat.
A kolik zvířat v těch cirkusech celkem je?
Oficiální evidence zvířat v cirkusech bohužel neexistuje, nicméně z jednotlivých „Oznámení o konání veřejného vystoupení“ jsme se dopočítali cca 600 jedinců, z toho bezmála 130 zástupců volně žijících druhů.
No a co podmínky? Myslíte, že se dají přizpůsobit potřebám zvířat?
Co se týče podmínek, v jakých žijí, ty sice až na výjimky odpovídají české legislativě, nicméně podle mnoha odborných studií v žádném případě nejsou a nikdy ani nemohou být dostatečné pro důstojný život těchto tvorů.
O zákaz drezury jakých zvířat by se jednalo?
Naším cílem je prosazení zákazu vztahujícího se na všechny volně žijící druhy zvířat. Z českých cirkusů se jedná například o slony, medvědy, tygry, lvy, zebry nebo krokodýly.
Hodně lidí si mysli, že nemáte vyřešenou otázku, kam všechna zvířata budou následně umístěna, je to pravda?
V rámci našich připomínek k novele zákona jsme navrhli tříleté přechodné období (do ledna 2022), během kterého by cirkusy sice nadále mohly vykonávat své aktivity jako v současnosti, zároveň by se však musely připravit na ukončení drezury a kočování s těmito zvířaty.
Jo, takže to nebude „střih“ a konec. Ale co se stane po vypršení té tříleté lhůty?
Nevidíme důvod, aby si cirkusy po této lhůtě nemohly svá zvířata ponechat, pokud do té doby zajistí svým zvířatům odpovídající podmínky, které se podle platné legislativy budou vyžadovat i po jiných typech chovů. Jiří Berousek mladší se ostatně nechal slyšet, že se svou rodinou staví zábavní park. V něm by tedy přinejmenším jeho zvířata mohla najít nový domov bez drezury a kočování.
Setkala jsem se s mnoha názory ohledně cirkusu. Jeden z nich mě zarazil. Cituji „Seberou jím zvířata a veškeré cirkusy zaniknou!“
Rozhodně není naším záměrem cirkusům zvířata brát, nicméně v případě, že nebudou schopny odpovídající podmínky zajistit, pak by měl zakročit stát a zvířata z nevhodných chovů přemístit do azylů buďto v zahraničí, nebo do potenciálně nově vzniklého útočiště na území ČR. Navíc cirkusy nestojí jen na představení zvířat, ale jsou zde i artisté, klauni a další umělci.
Dobře… trochu jste uspokojil mou zvědavost. Dáme si odpočinkovou otázku: V jakém stádiu je vlastně celá kampaň?
Kampaň Cirkusy bez zvířat letos po dlouhých letech opět vstoupila do horké fáze a exponenciálně graduje. Ministerstvo zemědělství nyní vypořádává připomínky, které jsme za Svobodu zvířat spolu s dalšími organizacemi na ochranu zvířat k této záležitosti podali. 19. října tento resort vydal zprávu o zvažovaném plošném zákazu drezury a vystupování všech zvířat v cirkusech, což vedlo k obrovskému mediálnímu ohlasu.
Různá vyjádření k tomu čtu každou chvíli od odborníků i laiků. Dokonce i já jsem se párkrát chytla s lidmi v komentářích. Kolik vlastně vůbec je potřeba podpisů?
Právně stanovená hranice neexistuje, nicméně čím více lidí projeví podpisem svůj odmítavý postoj k držení a drezuře zvířat v cirkusech, tím větší vyjednávací váhu pak petice bude mít v komunikaci s politiky.
Do kdy je možné, petici ještě podpořit?
Sbírat podpisy budeme určitě ještě do prvního čtení zákona v Poslanecké sněmovně, které pravděpodobně proběhne v nejbližší době.
Asi to nebude tak jednoduchá práce, jak se může zdát na první pohled. S jakými překážkami jste se již setkali?
Pochopitelnou překážkou, se kterou se však muselo počítat, je tlak ze strany cirkusů se zvířaty. Ty se v boji o zachování svého byznysu ve stávající podobě často uchylují k přinejmenším zavádějícím a zcestným tvrzením. Často například tvrdí, že nám nejde o zvířata a pouze nám vadí oni jako komedianti. To je samozřejmě nesmysl – my naopak kvalitní artistická představení a všechna dobrovolná vystoupení lidských umělců v cirkusech dokážeme ocenit, ale nechceme zde již vídat volně žijící, jak my zkráceně říkáme divoká, zvířata jako rukojmí tohoto průmyslu.
Já tady vidím ještě jednu, a podle mě, dost velkou překážku. Spoustu lidi vnímá zvířata v cirkusu jako tradici a nechtějí se toho vzdát. Co myslíte, že by pomohlo tohle dogma změnit?
Cirkusy nepochybně jsou součástí české historie a mají v ní své nezadatelné místo. Nicméně stejně jako všechny kulturní prvky, i obsah jejich představení se postupně vyvíjí a podléhá měnícímu se etickému postoji společnosti. Dříve byly součástí cirkusů představení vousatých žen nebo znetvořených lidí, což nám dnes přijde naprosto nepřijatelné. Podobně pak medvědi na koloběžce a sloni nuceni ke stojkám možná byli v pořádku optikou první poloviny 20. století, ale rozhodně už ne ve století jednadvacátém.
Možná se budu trochu opakovat, ale jak tuto kampaň vnímají běžní lidé?
Ačkoliv se více setkáváme s pozitivními ohlasy, pravdou je, že reakce veřejnosti jsou jednak vyostřené a navíc mnohdy velmi protichůdné. Na jedné straně jsou lidé, kteří podobně jako my vnímají drezuru volně žijících zvířat a jejich držení v cirkusových podmínkách jako neetický přežitek dob minulých. Podle průzkumu veřejného mínění od agentury Focus ze září tohoto roku se jedná téměř o tři čtvrtiny české společnosti. Naopak druhý tábor pak reprezentují ti, kteří se ohánějí cirkusovou tradicí a naši činnost berou jako zásah do podnikání. Je však třeba si uvědomit, že ne vždy lze nechat řešení nějaké záležitosti jen na tržních mechanismech v podobě nabídky a poptávky.
A vidíte nějaký společný dialog mezi vámi a cirkusy?
Ačkoliv se mnoho zástupců cirkusů ohání tím, že jsou ochotni pracovat na zlepšení podmínek jejich zvířat a zpřísňovat legislativu v této oblasti, z našeho pohledu se jedná pouze o kosmetické úpravy. – a dodává, – Větší klece nebo méně časté transporty skutečně nijak neřeší podstatu problému. Tou je totiž využívání volně žijících druhů zvířat k drezuře a jejich držení v nedůstojných podmínkách po celou dobu jejich života, a to vše jen za účelem chvilkového pobavení návštěvníků cirkusů. V tomto ohledu se tedy rozhodně neshodneme.
Další téma, které mi zvedá tepovou frekvenci, byla kauza ohledně tygrů na kůži, která dle mého názoru, vyšuměla příliš rychle. Jaký máte na to názor Vy?
Vedle šokování značné části veřejnosti bylo reakcí na kauzu mimo jiné i vyjádření Ministerstva zemědělství o zamýšleném zpřísnění podmínek pro soukromý chov velkých šelem. Tento krok jsme ostatně v naší výzvě ministrovi podpořili a vyzvali jej i k zákazu drezury a vystupování divokých zvířat v cirkusech.
Poslední otázka na závěr: Na jaké další kauzy se chcete v budoucnu zaměřit?
V současnosti se plně soustředíme na kampaň Cirkusy bez zvířat a další kroky Svobody zvířat se nedají předjímat. Dlouhodobě ale běží i další kampaně jako například proti laboratornímu testování na zvířatech, která se v budoucnu může stát naší ústřední aktivitou.
