Nikol, pověz pět slov která tě vystihují?
Nevyzpytatelná, přímá, křehká, přítulná, horkokrevná.
Co nyní děláš – co tě živí a živí tě i focení?
Již 4 rokem doučuji deseti letou čínskou holčičku. Stále se ale věnuji i focení, se kterým jsem začala už v mých 16 letech. Focení je nejen mým přivýdělkem, ale svým způsobem i mou terapií. Dokáži se u něj odreagovat, na chvíli zcela zapomenout
na nepříjemnosti. Mám ráda i pocit uspokojení vycházející z výsledných fotografií. Nyní jsem navíc dokončila svůj vlastní charitativní kalendář na rok 2020. Výtěžek půjde na psí útulek, ze kterého mám adoptované 2 ze svých 3 psů. Jsem velmi potěšena, že je o kalendáře zájem a nemůžu se dočkat až vybrané peníze předám. Zatím se mi podařilo vybrat přes 20 tisíc korun!!! Pokud by někdo ze čtenářů měl o kalendář zájem, stačí napsat objednávku na můj e-mail niki.kalasova@seznam.cz. Jeho doporučená cena je 300 Kč. Je ale možno přispět i vyšší částkou dle uvážení. Nicméně naplno bych se už focení věnovat nechtěla. Na plný úvazek je tato práce složitější než jak to vnímá většina lidí. Takže jsem ráda, že jsem našla i jinou práci, která mě naplňuje a splňuje mé představy o ideálním povolání.
Co vše máš vytetovaného – co je nejnovější – co bylo první a jak chceš pokračovat?
Myslím, že je lepší si prohlédnout mé fotografie, protože toho mám na sobě již spoustu. Většinou jsou to motivy spjaty s přírodou. Ale najdete na mně například i robota, smrtku, akrobatku. Mým posledním tetováním je spojení pokémona Charmeleona a Chestera Benningtona. Říkáme mu Chestermeleon. Ale vše to začalo poměrně nevinně… malým nápisem „Adesso o Mai“ na zápěstí. Aktuálně mám v plánu v co nejkratší době zaplnit zbývající volná místa na mém těle, aby tvořila ucelený prvek.
Která kritika tě v životě nejvíce posunula vpřed?
Ve skutečnosti to byla kritika, která se v té době netýkala přímo mě osobně. Bylo to v době, kdy jsem měla teprve své první tetování na zápěstí. Na jedné akci se se mnou dal do řeči kluk, který začal nevybraným způsobem kritizovat ženy s tetováním. Užil větných spojení jako např. „Zohyzďují své tělo tetováním. Bylo dokonalé bez něco, takhle narušily jeho krásu. To je jako kdyby se zjizvily.“ Mě se to dotklo, protože jsem měla na břiše dvě velké jizvy po operacích (, které on neviděl). A především mi došlo, že nechci patřit k tomuto typu lidí, kteří hodnotí druhé jen podle vzhledu a jsou schopni říkat nehezké věci o někom/něčem, co se jim nelíbí. Nemusíte být příznivcem tetování nebo čehokoliv jiného, ale svůj názor můžete vyjádřit taktně nebo si ho ještě lépe nechat pro sebe, když se vás to přímo netýká. Proto jsem se v ten večer rozhodla, že chci už na první pohled podobné lidi od sebe odradit a začala se tetovat.
Kdybys mohla celému světu něco vzkázat, co by to bylo?
Opakuji to stále dokola, ale žijte svůj život podle sebe. Prožijte ho tak, abyste na konci nemuseli litovat. Neznamená to, že musíte nutně dělat velké věci. Stačí maličkosti, jedna za druhou. Ale hlavně nestůjte na místě a nečekejte, že se něco stane. Nemyslete však jen na sebe, největší síla je v pomoci a zastání se těch, kteří to sami nezvládnou. V dávání lásky vašim blízkým. Nesobeckost je podle mě velkým hybatelem všeho. Zkuste být šetrnější k přírodě, zamyslete se nad plýtváním jídla, ubližováním zvířatům a uvědomte si, že jsme všichni součástí jednoho světa a měli bysme se k sobě chovat ohleduplně. Snižovat dopady našeho jednání. Stačí málo a nám všem se to vrátí.
Nejoblíbenější a nejneoblíbenější jídlo?
Jednoznačně tofu. Já jsem nejen jeho milovník, ale já bez něj prostě ani nedokážu fungovat .D Oproti tomu grep a čokoládu fakt nemusím.
Oblíbený film?
Tím je již dlouhodobě „Requiem za sen“ od Darrena Aronofskeho.
Máš nějaké své zásady?
Ke každému novému člověku přistupuji jako k čistému nepopsanému papíru a nechám ho, aby se projevil a ukázal mi sám sebe. Nezajímají mě soudy druhých o ostatních. Vždy si chci sama utvořit na člověka názor. A platí to vlastně i v jiných záležitostech v životě.
Kdybys mohl ve svém životě něco napravit, co by to bylo?
Bude to klišé, ale nic. Respektive je hodně věcí, které bych ráda udělala jinak nebo je vůbec neudělala. Ale nechci se nad tím více zamýšlet a truchlit, protože už to stejně změnit nelze. Důležité je se ze všeho poučit, vzít si z toho to dobré. Já se například naučila si díky určitým situacím ještě více vážit daného okamžiku. Vnímat ho všemy smysly, celým povrchem těla. Naučila jsem se omluvit a říkat druhým, že je mám ráda a podle toho i jednat. A to by se bez věcí, které jsem pokazila, nestalo.
Photo Michal Zatloukal / MOgirl NIKOL