Catwoman (Selina Kyle)

Jako první bych zvolil nemálo známou Catwoman, která je známa z komiksu o Batmanovi. Její kostým zaujme na první pohled. To, že je trochu magor je jasný a také se živila jako prostitutka. Každopádně dostat ji do postele, když vám stačí pouze laserové ukazovátko, není nic složitého a myslím, že i pokračování bude o co stát. Jen teda budete asi trochu poškrábaný, jelikož to bude divočina a vzhledem k jejímu biči, jí pomůcky a nějaké to zpestření není vůbec cizí.

Plusy:
• Nebudete se nudit, vlastně stejně jako s kočkou
• Když někoho k smrti žere, svou náklonost mu umí dát opravdu najevo

Mínusy:
• Nebudete mít doma mléko
• Škrábance a rýhy od biče jsou vidět
• Jako jedna z nejlepších zlodějek Gothamu je pravděpodobné, že odejde s více, než přišla

Black Cat (Felicia Hardy)

Myslím, že Felicia je jedna z nejvíce klátitelných postav a to v jakékoli komiksové verzi. Objevila se v komiksu se Spidermanem, kde byla dokonce jeho milenkou, což úplně nedopadlo, jelikož dost dlouho vlastně neměla žádné schopnosti, a když je později získala, tak už nebyla vlastně moc hodná.

Plusy:
• Krásná, obětavá žena se srdcem na správném místě

Mínusy:
• Je lehce zmanipulovatelná
• Honí se za schopnostmi
• Je profesionální zlodějka, což není zrovna super-hrdinský

Poison Ivy (Pamela Illian Isly)

Ivy nemusím určitě dlouho představovat. Každý ji zná z komiksů s Batmanem jako parťačku Catwoman a později zmiňované Harley, což byla velmi zákeřná, ale pro oko VELMI příjemná trojice antihrdinek. Ivy je nesmírně charismatická bývalá botanička, díky čemuž získala i své schopnosti a po přidání svého vyzývavého kostýmu už mohla oblbnout kde koho. Výhoda je, že spaní s ní samo o sobě není nebezpečné, jelikož díky svým schopnostem je imunní vůči všem nemocem. Na druhou stranu je královna jedu.

Plusy:
• Je to botanička, takže pokud vás baví zahrádka, je to pro vás jasná volba
• S bylinami to taky umí, takže lék na rýmičku je zaručený

Mínusy:
• Jde tvrdě za svými sny a to přes mrtvoly
• Ovládá matku přírodu
• No a znovu, je bylinkářka, takže bych jí prostě nechtěl nasrat, aby mě pak nepřiotrávila

Wonder Woman

Co si bude povídat, určitě jedna z nejúspěšnějších hrdinek, která vznikla jako odpověď na mužské hrdiny pro podporu žen za 2. světové války, jako silná nezávislá žena. Je to amazonská princezna, takže trochu modré krve. Je to feministická odpověď, takže přepere zástupy zlosynů, ale po obědě k té kávě dostanete stejně bábovku, jelikož ona všechno zvládne. Myslím si, že to je prostě jen žena, která dokazuje, že si umí se vším poradit. Sex s ní si myslím, že nebude více než průměrnej a celkově taková ta klasická nudná domácnost. Jen se vás nebude ptát kde jste byl, ale hodí po vás lasem a vy jí to sám vyklopíte.

Plusy:
• Má za úkol šířit mír a lásku
• Je silná a umí si poradit
• Bez schopností vlastně pohodová domácnost pro lidi, kteří o to stojí

Mínusy:
•NUDA

Spider-Woman (Gwen Stacy)

Méně známá, za to určitě ne méně zajímavá komiksová postava, která má určitě co nabídnout. Vystupovala po boku Petra Parkera (spiderman) a říká se, že je jeho životní partnerka víc než Mary Jane. Co se Gwen týče, tak je to dvacetiletá, drobounká, blonďatá lolitka a myslím, že 2. nejroztomilejší ženská postava ve světě komiksu. Její kostým je určitě snadno zapamatovatelný a vypadá v něm prostě sexy – prostě mladá studentka, takže co si budeme povídat.  

Plusy:
• Mladá krásná studentka
• Kladný vztah k hudbě (hraje na bicí)
• kladný vztah k dalším plno věcem

Mínusy:
• není skutečná
• v jednom z vesmíru poměrně brzo a bezúčelně umře, zabije ji Green Goblin

Harley Quinn (Harleen Frances Quinzel)

Kdo mě zná tak dobře ví, že tohle je moje naprosto nejoblíbenější ženská postava a sex symbol. Jak už jsem zmiňoval, Harley doplňuje trojku s Ivy a Catwoman, takže je to spíše záporňačka, ale i tak udělala plno dobrého a správného. Dříve známá jako Dr. Harleen Frances Quinzel, kdy pracovala v psychiatrické léčebně Arkham Asylu, jí jedno sezení s Jokerem změnilo úplně celý život. Od té doby se z ní stal pomatený psychopat zahleděný jen do Jokera pro kterého by udělala úplně všechno bez jeho jakéhokoli vděku. Harley je absolutně smyslná roztomilka se strašně cute hlasem a vše co dělá, dělá na plno.

Plusy:
• Milá, sladká a vtipná žena
• Pro svého vyvoleného udělá cokoli

The post Nejvíc sexy komiksové postavy first appeared on MOMAG.

Ve filmovém prostředí se musí pojem homosexualita rozštěpit na dva póly, kterými jsou lesbická tématika a gayská tématika, jelikož obě se začínaly na plátnech objevovat v jiné době, za jiných podmínek a nijak na sebe neodkazovaly.

Začátky filmů o lesbičkách:

Snímky s touto tématikou spatřily světlo světa se zpožděním oproti gayskému motivu a to v třicátých letech minulého století. Opět německá kinematografie. Prvenství získal počin Mädchen in Uniform zrežírovaný v roce 1931 Leontinou Sagan. Mladičká Manuela se po smrti své matky nachází v internátu, kde si ihned oblíbí vychovatelku Elizabeth vlivem jejího přívětivého chování. Jednoho večera se dívka v podnapilém stavu přizná k utajovaným citům ke své vedoucí, za což jí čeká přísné potrestání a postih. Manuela nápor okolí nevydrží a pokusí se o sebevraždu. Samotná režisérka se musela po nástupu nacistů odebrat do azylu ve Velké Británii. Je velkým zázrakem, že se dochoval celý záznam filmu. Dalším mezníkem se stal snímek Dětská hodina z roku 1961 se slavnou Audrey Hepburn v hlavní roli. Děj se točí kolem prestižní internátní školy, kterou vedou dvě kamarádky. Jedno děvče je přistiženo při krádeži a následné lži, z toho důvodu se rozhodne pomstít tak, že s pomocí své babičky roznese po městě falešné nařčení z lesbického vztahu svých ředitelek dívčí školy.

I když se lesbická témata objevují na plátnech, většinou se ukazují jako něco protizákonného nebo zakázaného. To ovšem neplatí pro Pouštní srdce.  Film z poloviny osmdesátých let minulého století vypovídá o profesorce Vivien, která přijíždí na texaský ranč, aby rozvážně vyřešila administrativní záležitosti svého rozvodu. Plánovaný klid ovšem naruší mladá umělkyně Kay, jež ji okouzlí svým temperamentem a sangvinistickým pohledem na svět. Díky její povaze vnese do Vivienina života pestrost a naprosté rozbourání konvencí, díky čemu přeroste jejich přátelství v emocionálně hlubší vztah.  A nejen postava Kay – samotný film a jeho koncept rozbořil mantinely představ o lesbičkách.  Valná většina tvůrců upustila od kárání o špatnosti ženské homosexuality a přistoupila k stejné metodě jako u gayů.

Tipy na filmy s lesbickou tématikou:

80 dnů: V nemocnici se náhodně střetnou dvě ženy v důchodovém věku Axun a Matie a ihned se vzájemně poznají. Před 50 lety je pojilo silné přátelské pouto, avšak osud je rozdělil. Zatímco Matie je úspěšná klavírní lektorka, která procestovala svět, Axun prožila celý život na malé vesnici se svým mužem. Náhodné setkání obě přesvědčí, že k vzplanutí dávno zapomenutých citů stačí málo.

Láska je láska: I když se šestnáctiletá Agnes přistěhovala do ponurého města Amal před dvěma roky, nedokázala se začlenit do kolektivu a je neustále přehlížena. Do stejné školy chodí i čtrnáctiletá Elin, které se dostává spousty obdivu kvůli její ideální tváři a tělu, ale i přesto cítí, jako kdyby jí něco chybělo. Prolnutí těchto dvou antagonických světů přinese do života obou dívek nepopsatelné duševní naplnění.

Loving Annabelle: A opět protichůdné osobnosti. Na katolickou školu je svou matkou umístěna revoltující Annabelle. Ihned si znepřátelí celý učitelský sbor krom jedné učitelky angličtiny. Pro ni je drzé chování dívky hádankou, kterou chce za každou cenu rozšifrovat. Postupně se do dívky zamiluje a přechází do konfrontace s řádem katolické školy – nepřístupný homosexuální vztah, zapovězený vztah lektora s žákem i Annabellina nezletilost.

Carol: Milostný příběh zasazený v padesátých letech minulého století vypráví o dámě na úrovni Carol. Jednoho se při nakupování seznámí s mladou ordinérní prodavačkou. Zprvu nedává tomuto setkání společensky odlišných žen valný význam, postupem času je sama překvapena vzájemným vzplanutím, když se stanou milenkami. Je ovšem nepředstavitelné, aby se vdaná matka dopustila takové aféry.

Život Adele: Vítěz Zlaté palmy z Cannes roku 2013. Protagonistka Adele postrádající v životě směr sbalí na rady kamarádek krásného Thomase, se kterým ovšem nepřijde to, co ve vztahu očekávala. Neplánované setkání s bohémskou Emmou obrátí její dosavadní sexualitu a pohled na sebe samotnou vzhůru nohama. Duše Adele poprvé zakusuje vášeň, silné emoce a mnoho dalšího dosud neznámého.

Misandrie: Snímek z KVIFF 2017. Na první pohled klidný klášter v sobě skrývá skrytou radikální skupinu odhodlaných žen, které jsou připravené vymýtit z povrchu zemského mužské plémě. Dvě členky přivádí zraněného cizince (ne cizinku!) do sklepení, aby ho potají vyléčili, čímž naruší klid komunity oddávající se lesbickému sexu a výhradně feministickému učení. Výborná satirická komedie, jež donutí muže stydět se za svůj penis.

Začátky filmů o gayích:

První uváděný záznam o mužské homosexualitě ve filmu pochází z pomezí let 1894 – 1895, i když je velmi diskutabilní. William Dickson se svými experimenty poprvé zachytil zvukovou stopáž spolu s obrazem. Jedná se pouze o krátkou, asi 30 vteřinovou, scénu, v níž se objeví dva tančící muži vedle hrajícího houslisty. Pro mnohé se skutečně jedná o první zobrazení dvou gayů, důkazem jim je název The Gay Brothers. Jestli byli skutečně tito dva muži homosexuálové, se asi už nedozvíme. O několik let později, kdy se již nepotřebovala zkoušet žádná technika a snímky vznikali jako na běžícím páse, se filmaři začínají chytat i jinak tabuizovaných témat. Rakouský režisér Richard Oswald natočil rok po konci první světové války, tedy v roce 1919, snímek ANDERS ALS DIE ANDEREN. Nadaný žák vzplane láskou ke svému učiteli, bravurnímu houslistovi. Kvůli udání začnou soudní tahanice, a i když je učitel zproštěn viny, nevydrží nátlak ze skandálu a spáchá sebevraždu. Příběh měl poukázat na absurdní zákon, dle kterého byla homosexualita trestným činem.  Pro svou kontroverznost a nepohodlnost nechali dílo nacisté po nástupu k moci zničit, takže se dochovaly jen fragmenty. Podobnou tématikou se zabývá i Němec Carl Dreyer se svým němým dramatem Mikaël, jež vypráví o vztahu postaršího malíře s modelem pro jeho nový obraz. Zatímco umělec ho zahrnuje penězi a láskou, mladík svého ctitele bezostyšně využívá a sleduje jen svoje vlastní záměry.

V dalších dekádách se začíná gayská tématika prolínat i do Hollywoodské kinematografie. Režiséři až do 90. let minulého století zobrazovali většinou gaye jako zženštilé postavy, které se zdají být nerozhodné ve své sexualitě. V ostatních případech se protagonista přiznal, že sice cítí ke stejnému pohlaví lásku, ale nikdy nedošlo k přímému vyznání citů. V podobných vzorcích se zvesela dál točilo, občas nějaký snímek vyvolal rozhořčení mezi homosexuální komunitou. Jakési uvolnění přinesly až 90. léta, kdy se opouštělo od zajetých hodnot a došlo k zrovnoprávnění. Scénáristé, doposud nezkušení v této problematice, se často pouštěli do výzev vytvořit manifesty života gayů, avšak z jiných úhlů pohledu, než tomu bylo doposud zvykem. Na plátno se proto dostávaly příběhy upozorňující na zažité předsudky, obtížnou asimilaci a sociální problémy navázat v netolerantním okolí plnohodnotný vztah.

Tipy na filmy s gayskou tématikou:

Single man: Psychologické drama zachycující citovou osamělost profesora, která ho zužuje po smrti jeho dlouholetého přítele. Svůj vyhaslý život vede v monotónnosti rutiny až do dne, kdy se musí rozhodnout, jestli se vším skoncuje nebo najde důvod a smysl, proč dále žít. Zajímavá atmosféra a myšlenkové pochody protagonisty zaručují zajímavou podívanou.

Liberace!: Do okolí excentrického a slavného pianisty Liberaceho se dostává mladík Scott. Nejdříve pro něj pracuje jako osobní řidič a celý okouzlený pompézním životem kolem něj se nechává strhnout šarmem Liberaceho, s nímž prožije románek. Film vypráví skutečný příběh o vztahu uznávaného baviče se svým řidičem v dobách, kdy bylo zcela nepředstavitelné veřejně přiznat homosexualitu.

I love you Phillip Morris: Po zkušenosti se smrtí si Steven Russel uvědomí, že už nemůže dále lhát svému okolí a především sobě, proto se rozhodne přiznat, že je gay a opustit pohodlné jistoty manželského života. Díky mnohým podvodům se dostane do vězení, kde potkává Phillipa Morrise, do kterého se bezhlavě zamiluje, jenže Morris je brzy propuštěn. Romantická komedie inspirovaná skutečnou událostí dokáže člověka skvěle pobavit.

Moonlight: Výborný počin oceněný Oscarem, na který se už objevila recenze na internetových stránkách Momagu. Křehký příběh o mladíkovi vyrůstajícím v nelítostných podmínkách předměstí, kde se homosexualita bere jako slabost. Drsná tvář ghetta ho staví do situací, kdy musí hájit především sám sebe a prosazovat právo silnějšího, proto dochází ke konfrontaci jeho citlivé duše s nátlaky okolí.

Venkovský učitel: A jeden český zástupce. Příběh se odehrává na vesnici, kam se odjíždí homosexuální učitel ucházet o post v obecní škole, ale především utéct stínům nevydařených vztahů a stereotypního života. Během pobytu se seznamuje s místní farmářkou a jejím synem. Jedná se o úžasnou ukázku nenaplněných lásek, tápání v nejrůznějších vztazích i nacházení vnitřního naplnění.

Cakemaker: Do cukrárny, kde pracuje mladý pekař Thomas, jednoho dne vejde Oran a oba muži se vzájemně do sebe zamilují. Po částečném překonání introvertní ostýchavosti se mezi nimi vytvoří románek, i když Oran vede v Izraeli spokojené manželství. Ten náhle umírá v tragické nehodě a Thomas zdrcený po smrti svého milence se vydává po jeho stopách. Filmově skvěle zpracované téma odpuštění, nevěry, ale i starých mezilidských křivd. Na podzim se má údajně objevit v českých kinech.

redaktor: Marek Pausz

The post Homosexualita na plátně: Začátky filmů o lesbičkách a film jež donutí muže stydět se za svůj penis first appeared on MOMAG.

Často je na vaše umělecké vyjádření kritika, řešíte to, je vám to jedno, nebo vás to pobaví?
Většinou nás to pobaví.  Je dobře, že to lidi nasírá, protože jinak by nemělo moc smysl to dělat. Pro nás je to zábava, jde o show.  Jasně,  je to sprostý a násilný, proto se to někomu prostě nelíbí.

Proč sis si vybral zrovna takovou hate tématiku?
Už od mládí poslouchám horrorcore, který je původem z Ameriky a hrozně se mi to líbilo, bylo to tenkrát něco novýho, proto zrovna tento žánr. Tenhle styl je v česku okrajový, neni to zde jako ve zmiňovaný Americe, kde je víc interpretů a celkově je horrorcore víc známý.

Myslíš si, že tím ovlivňujete vaše posluchače spíš pozitivně nebo negativně a proč?
To je těžký. Těch lidí je tak hodně, že nemůžu říct, že by to někoho ovlivnilo neovlivnilo. Určitě se tam najdou nějaký vyšinutý jedinci. Kdykoli může někomu mrdnout – ale to může i člověku, co chodí do kostela.

„Naštěstí se ještě nestalo, že by někdo ty texty vzal do vlastních rukou a šel třeba deflorovat papeže nazouvákem na boty.“

Často se setkáváte s nepochopením vašich textů, podle mne poukazujete na problémy v dosti surovym a reálnym pojetí.. Co vám osobně to dává, že se vyjadřujete tímto stylem?
Hodně lidí se nedostane přes tu vulgární slupku, ale za ní se dá najít spousta reálnejch názorů a pohledů na svět, i když primárně je to zábava. Někdy se do toho může člověk vypsat, ulevit si.. Někdo si jde zaboxovat a já si napíšu text  nebo se vyřádim na podiu a pak mam čistou hlavu.

Kdo jsi v reálném životě? Co děláš?
Zase tak vzdálený od tý muziky to není, v podstatě se dá říct, že mě hudba živí. Resp. i ty aktivity kolem, merch, atd.  Ale jinak se věnuji ještě natáčení filmů, dělám i počítačové hry. Vlastně se dlouho pohybuji v různých škálách umění, baví mě to a sem šťastnej, že nemusím někde otročit v korporátu.

Co tetování, názory, jaké se ti líbí, odsuzuješ třeba něco?
Asi jenom když je to fakt špatně udělaný nebo směšný. Ale že bych někoho odsuzoval, to ne. Jo a tribaly, ty sou na píču.

Co tvoje kérky?
Kérky mám.  Mam jich více, třeba na ruce Duke Nukem – oblíbená počítačová hra, když jsem vyrůstal. Ke hrám mám vztah, takže  třeba i tetování  podle The Neverhood, což je taková plastelínová adventura. Dále mám na ruce Pana Au, dle mého kresleného videoklipu, a pak tak různě tatt na nohou a hrudníku.

Radší potetovaný ženský nebo bez kérek?
Osobně mám radši nepotetovaný, čistý holčičí typy. Ne každýmu to tetování sedne, teď jak je to v módě a má to každej, tak už to trochu ztrácí to kouzlo, ale zase některejm buchtám to vyloženě sluší.

„Vítám třeba, když má holka na těle šipky, který mě směrujou k jejímu řitnímu otvoru, občas se ztrácím a tohle mi hodně pomáhá.“

Co je pro tebe rap?
Konkrétně rap – horrorcore pro mě to znamená svobodu, moci  si dělat a říkat co chci. Je to ventil.

Kdyby ses měl zamyslet nad svým ideálním dnem, jaký by to byl?
Playstation a masturbace. Tak pěkně nastřídačku celý den. A k večeři květák na mozeček.

Řešíš nějak svoji osobní seberealizaci, na jakých úrovních?
Snažím se to vyrovnávat. Většinou makám hlavou.  Pořád přemýšlím, vymýšlím a zařizuju, takže se snažim občas chodit do fitka fyzicky se vybít, plus pak samozřejmě řádění na koncertech –  to je docela záhul a nějaká ta fyzička přijde vhod.

Co jídlo, na čem si ulítáváš?
Asijská kuchyně! Nebo i americká. Celkově mám rád jídlo, když mám čas, tak vařím, poslední dobou si hodně ulítávám na tělesných tekutinách.

Oblíbená sexuální poloha?
Momentálně mě hodně baví reverzní 69. To se dva prohnou do mostu a vzájemně si cucaj prdel.

Plány do budoucna?
Hele teď dotáčim film – Párty Hárd, je to teenage komedie, takže pro mě novej žánr, kterej můžu znásilnit. No bude masakr! Plus chystáme album jak Sodoma Gomora, tak sólový. Začátkem léta se mi podařilo vybrat prachy na hithitu na počítačovou adventuru Život Není Krásný – série, kterou sem tvořil ještě před muzikou. Dal sem si na 10 let pauzu a teď se do toho zase nořim!

Nějaký vzkaz našim čtenářům?
Nechte si vytetovat na čelo ZNK a třiďte odpad.

Photo: Paiky Photography
Redaktorka: Nikola Hrdová (MOgirl NIKO)

The post Rozhovor: Řezník – rap, hry, jídlo, masturbace first appeared on MOMAG.

Jak tento projekt vznikl?

Sophie Ebrard, fotografka projektu, říká: „Před čtyřmi lety jsem šla poprvé na swingers párty a doufala jsem, že najdu téma pro sérii fotografií, kde budou lidé nazí. Bylo to poprvé kdy jsem šla na takové místo a bylo to poprvé kdy jsem viděla sex druhých lidí takto naživo.

Předemnou. Byla jsem překvapená, jak krásně to vypadá. Byla jsem okouzlena. A tam jsem se rozhodla, že chci fotit nahá těla a sex. Naštěstí jsem potkala porno režiséra z Velké Británie, který si říká Gazzman, a ten mě pozval na focení backstage jeho filmů.“ A jaké bylo první focení porna? „Měla jsem štěstí, protože režisér Gazzman je vyšší třída porna. Takže holky i scény jsou opravdu krásný. Chvíli trvalo než jsem si zvykla na porno slang a věděla jsem co se chystá a na co se s foťákem připravit. Nejvíc mě dostalo, když za mnou hned první den přišel jeden pornoherec a říká mi, že mám štěstí, že zejtra bude DP. Tak jsem si myslela, že to je nějaká speciální kamera. No a pak jsem zjistila, že tím myslel dvojitou penetraci“

Cílem celého projektu je, že Sophie se snaží „zlidštit“ pornoherce.

Že nejde o nějaké nadsamce. Jsou to lidé jako my. Prostě dělají svou práci. Spousta lidí má velmi vyhraněné názory a myslí si, že porno je forma moderního otroctví. „Lidi které jsem ale potkala já, to dělali s nadšením, byla to jejich profese, byli rádi, že to dělají“ říká Sophie.

„To co ale rozhodně nechci projektem sdělit, že porno je skvělé. Nevím a nechci debatovat o tom, jestli je porno dobré nebo špatné. Chci jen ukázat co jsem viděla, že to není tak hrozné, dělat porno. Když jsou lidé profesionální a užívají si to, tak to může být skutečně krásné.“

Je pro Sophii porno stále tak vzrušující? Když ví jak to chodí v pozadí? „Když máte herce, mezi kterýma to nejiskří, není tam ta chemie, tak je to dost mechanické. A dělali to jen proto, že je to jen jejich práce. Ale jsou taky scény, a taková byla třeba v Barceloně, kdy se sešly dvě ženy a jeden muž a to bylo něco. Nešli zastavit, užívali si to. Nebylo třeba nějak režírovat. To bylo něco!“

Proč se Sophie rozhodla vystavovat tyto fotografie ve svém vlastním domě? „Porno je obvykle konzumováno doma, tak proto. Chci, aby se lidé cítili v pohodě, když si fotky prohlíží. Aby se necítili nepříjemně! Další fotky a projekty SOPHIE EBRARD najdete ZDE

The post Čtyři roky fotila zákulisí porna – cílem celého projektu je „zlidštit“ pornoherce first appeared on MOMAG.

Stroj byl vytvořen projektovou společností Appropriate Audiences, kde najdete i více informací, videí a tak vůbec. Je to sice mašinka už z roku 2014, ale myslím, že se o ní moc neví.  O pár let později přišli s robotickým ramenem který vás taky pokéruje (obrázek níže), začínám se bát!

https://www.youtube.com/watch?v=XnpKIeFVugE

The post 3D tiskárna, která vás zkéruje s maximální přesností s rychlostí pichu až 150 x za vteřinu! first appeared on MOMAG.

The post Mít hezkej zadek není žádná prdel! #tuesdaybooty vol.1 first appeared on MOMAG.

(2017 – photo a rozhovor monicorn.cz)

Jak si došel k image, kterou nyní máš? Co ta změna? Před 2 lety dlouhovlasý dredař s mikinou a nyní hubený pokérovaný týpek s Gucci páskem…
YZO: Haha)), neoznačoval bych to rozhodně jako, že jsem se změnil. Ke ztrátě váhy vedly určitý životní události, který byly spojený s celkem drastickou změnou myšlení, životosprávy a dalších faktorů co jsou s tím spojený. Ale jak říkám, beru to celý spíš jako osobní vývoj než, že bych se změnil. Každopádně dostávám se tam kam směřuju celej život, ono když jsem se dřív musel rozhodovat jestli si koupím Gucci pásek nebo ty peníze vrazím zpátky do hudby, tak jsem o tom ani vlastně ani nepřemejšlel. Všechno jsem cpal okamžitě nazpět. Když to děláš poctivě, tak se to nakonec otočí.

Jaká slova tě vystihují?
YZO: Rodina, svoboda a pokora. Pokora je základní stavební kámen. Kdo ji nemá, je buď idiot, nebo v prdeli. Je to jedna z hodnot, kterou očekávám, že budou mít lidi kolem mě.

Takže jde o to vážit si toho co máš a co děláš? Nevytahovat sem nepovyšovat. A není to protiřečení si s rapem, kde jsou naleštěný káry a rapuje se o tom jak si nahoře?
YZO: Mně jde hlavně o to, jakej si člověk a jak se chováš k ostatním, ke mně, jak se chováš sám k sobě, jestli dostojíš svýmu slovu a jestli jsi fér. Nespojoval bych to rozhodně s rapem o kárách a o tom, jak se teď směješ. Já například přesně takovej rap dělám, a je škoda, že většina lidí takovýhle tracky bere z tohohle pohledu. Já tenhle typ rapu miluju a když ho poslouchám, tak je to pro mě spíš motivace, než že by to mělo bejt vychloubání… Mám radost za každýho člověka, kterej má to štěstí a může dělat to, co ho baví. A když to vidíš jinde, má ti to říct to, že když to dal někdo jinej, tak ty to můžeš dát klidně taky.

Rozhovor vznikal měsíc po vydání tohoto tracku, díky kterému si Yza, tehdy ještě Logica, všimlo i širší publikum. 

V ČR jsi velmi výrazný a jedinečný. Plánuješ někdy odejít z ČR?
YZO: Ještě nedávno jsem měl dost silnou potřebu to udělat, protože jsem se setkával s absolutním nepochopením toho, co jsem dělal. Ale v poslední době mi přijde, že už mě lidi začali chápat, takže tu určitě budu ještě nějakou dobu otravovat. Každopádně jsem za poslední rok hodně cestoval po světě a určitě v tom chci pokračovat.

Myslíš, že jsi komerční?
YZO: Dobrá otázka. Tady záleží na definici slova. Pro mě to slovo bylo vždycky dost urážlivý. Řekl bych, že když je někdo komerční znamená to, že dělá věci kvůli tomu, aby se líbily lidem. Já dělám věci, který chci dělat a je mi jedno, jestli se někomu líbí nebo ne. Na druhou stranu když se líbí, je to pro mě příjemnej bonus.

Počty zhlédnutí na youtube říkají, že se asi líbíš…
YZO: Momentálně jsem úplně spokojenej co se týče čísel a díky všem, co k tomu přispěli.

Co ganja a marihuana?
YZO: X let jsem hulil celkem dost, pak jsem to cca rok v kuse dost přeháněl s bongama a v jednu chvíli mi to přestalo dělat fyzicky dobře, tak jsem se na to nějakou chvíli vysral. Teď už skoro nehulim. Ale jsme rád za ty časy s ní. Dost mi to dalo.

Při zadání Logic do google se mi vyhledá americkej rapper podobného věku – jak to chodí se zvolením přezdívky v rap life? To jako nevadí, že se jmenujete stejně?
YZO: Haha. No celkem mě to sere. Každopádně já jsem ten nickname měl dřív jak on, tak ať táhle do hajzlu. (od roku 2018 se definitivně všude přejmenoval z LOGIC na YZOMANDIAS  – pozn. redakce)

Upřesníš mi ještě teda jaký všechny nicknames máš?
YZO: Logic aka Yzomandias aka J.Eden aka Hráč roku aka Ledovej aka Dobrá duše & Srdce ze Zlata… A dalších x na který si teď nevzpomenu. V rapu, ale i v životě, je to běžná praxe že máš víc než jednu přezdívku.

Co znamená Yzomandias?
YZO: Je to inspirovaný postavou z komiksu Watchmen, kterej se jmenoval Ozymandias. Je tam celou dobu jako kladná postava, ke konci ale zjistíš, že je to vlastně hlavní záporák a úplně na konci pochopíš, že veškerý „špatný“ věci udělal s nejlepším záměrem. Doporučuju!

Dobrý tip. Díky. Doporučíš ještě něco?
YZO: Nějaký komiksy jsem už přečetl… Z komiksů se chystám přečíst akorát poslední číslo „Útok Titánů“. Poslední dobrej film co jsem viděl, se jmenuje „Barry Seal: Nebeský Gauner“ a dneska jsem konečně dočetl knížku „Kokain“ o německým dealerovi. Jinak jsem si dlouho nezahrál žádnou dobrou hru, protože v poslední době vycházej úplný sračky.

Co kérky, kdy bude nějaká nová?
YZO: Chystám se s Flexxem na záda

Máš nějakou úchylku kromě Hanah Montany?
YZO: Jednu dobu jsme sbírali obaly od různejch Haribo, měli jsme toho doma plnou skříň. Dřív jsem sbíral každou druhou píčovinu, ale v poslední době jsem přišel na to, že se mi ty věci jen válej doma a zabíraj místo. Tak jsem většinu prodal, rozdal nebo vyhodil.

Ještě něco co bys chtěl sdělit na závěr?
YZO: Díky za rozhovor, konečně nějakej, co měl smysl.

A my děkujeme také

MILION+ YOUTUBE
YZOMANDIAS INSTAGRAM
MILION+ INSTAGRAM

The post Rozhovor: YZOMANDIAS „Pokora je základní stavební kámen. Kdo ji nemá, je buď idiot, nebo v prdeli.“ first appeared on MOMAG.