Photo: Dzaneckova | Prostor: Ateliér pod Vilami | Support: bugshop.cz hell.cz
Modelky: KRISTÝNA  a LUCKA

Otázky pro Mílu:

Jak moc se to utahuje?
Míla: „Utahuje se to přiměřeně účelu a místu. Některé wrapy (ovinutí) utahuješ hodně, protože na tato místa chceš koncentrovat tlak při závěsu, některé wrapy utahuješ málo, protože při větším utažení hrozí zranění.“

Po jak dlouhé době se mění pozice, aby něco „neodumřelo“?
Míla: „Opět záleží na místě, typu úvazu i tělu modelky. Některé pozice jsou pouze velmi krátkodobé, ať už kvůli zdravotním rizikům či nadměrné bolestivosti. Některá místa, například futumomo (závěs za stehno) jsou zpočátku bolestivá, ale když počáteční intenzivní bolest přejde, můžeš za ně viset poměrně dlouho. Vždy je důležitá komunikace mezi partnery.“

Je bondage nějak váhově omezena?
Míla: „Nevím o žádném systémovém omezení. Samozřejmě že všeobecně platí, že čím vyšší váha visí na provazu, tím větší záhul tělo v tom místě dostává. Proto při vázání těžších modelů/modelek pracuješ s provazem trochu jinak a snažíš se váhu víc rozložit.“

Na jedné fotce má Kristýna docela dost červenou nohu – dá se při vázání i ublížit?
Míla: „Červená noha a otlačeniny (tzv. rope marks) k bondáži patří. Bondáž, podobně jako spousta jiných BDSM praktik, sebou obvykle přináší stopy na těle nejrůznějšího druhu. Možných rizik ublížení je samozřejmě několik, k těm nejčastějším patří přiškrcení radiálního nervu na paži, které může způsobit dočasně omezenou hybnost ruky. Dalším častým průvodním jevem je omezení prokrvení končetin, které, pokud je krátkodobé, problémy nepůsobí. V případě dlouhodobého přiškrcení by však mohlo dojít k poškození končetiny. K tomu ale dochází velmi výjimečně, neznám nikoho, kdo by s partnerem v rámci vázání nekomunikoval a opuštění svázaného partnera stylem „svážu tě a skočím si na jedno“ by udělal jen naprostý idiot. Samozřejmě nemůžu opomenout přiškrcení jako takové, provaz kolem krku však není obvyklý. Dál bych mohl mluvit o pohmožděninách, odřeninách…ale ty jsou obvykle v takové míře, která je oběma stranami akceptována. A nemůžu zapomenout na ublížení na duši. Tak jako u všech BDSM praktik se občas najde někdo, kdo výrazně překročí domluvený rámec. Spoutaná modelka, která se logicky nemůže bránit, může být snadnou obětí sexuálního obtěžování. V minulosti jsem již o takových případech nejednou slyšel. Partnera je (stejně jako u sexu) vhodné vybírat s rozmyslem.“

Kam a jak jste holky zavěsili? Můžeme to zkoušet i doma?
Míla: „V případě tohoto focení jsme využili houpačkové háky na stropě fotoateliéru. Pro zavěšení můžete využít trám pod stropem (nebo u podkrovních bytů). V paneláku stačí navrtat do stropu podobnou kotvu a zajistit jí chemickou maltou. Ve starých domech je situace složitější (strop nelze využít) a je třeba trochu improvizovat. Možností je spousta, v každém případě by nosný bod měl bezpečně unést minimálně dvojnásobek hmotnosti modelčina těla.“

Co to je za provazy?
Míla: „Provazy pro shibari se vyrábí obvykle z juty, eventuelně z konopí. Mají trochu jiné vinutí (volnější twist) než obvyklé provazy a liší se i konečnou úpravou.“

Nemůžou provazy při vyšší váze povolit?
Míla: „Žádný provaz nemá neomezenou nosnost a provazy jsou při vázání namáhány nejenom vahou ale i třením. Žádný z provazů určených pro zavěšení není veden jednoduše, i kvůli využití kladky ho omotáváš několikrát. S přetržením provazu jsem se ještě osobně nesetkal. Každý rigger ručí za své provazy a i přes důslednou údržbu je třeba staré občas vyměnit za nové.“

Jaký je rozdíl mezi bondage a shibari?
Míla: “Bondage je termín pro svazování všeobecně. Shibari je termín pro tzv. „východní styl“, který je mi nejbližší. U shibari nejde jen o výsledek (svázaná modelka) ale i o proces vázání a prožitek s ním spojený.“

Kde si to mohu vyzkoušet, pakliže jsem naprostý laik?
Míla: „Prvním krokem může být návštěva akce, kde je možné vidět vázání v akci v rámci vystoupení. Největší českou akcí tohoto typu je Rope Spirit (ropespirit.cz) který pořádáme dvakrát do roka. Pro učení je nejlepší navštívit workshop s učitelem a až pak to zkoušet doma. Jako příklad uvedu zcela logicky workshopy Edny (ednakinbaku.cz), která učí i mě“

Otázky pro Kristýnu:

Jak ses dostala k bondage?
Týna: “Už několik let mě fascinuje. Mockrát jsem myslela na to, že bych si to chtěla jednou zkusit. Nicméně mě ta představa děsila, jelikož mám silnou klaustrofobii, kterou jsem si vypěstovala už v ranném dětství. Teď jsem si ale řekla DOST. V každodenním životě mě klautrofobie natolik omezovala (výtahy, přeplněné MHD nebo kino, obchodní centra), že jsem to pojala jako “léčbu šokem”. Během vázání jsem měla hned několik kritických okamžiků, ale díky Mílovi, Kátě a Lucce jsem to rozdýchala…”

Jaké z toho byly tvé prvotní pocity?
Týna: “Pocity jsem měla dost smíšené. Úzkost, strach, silná bolest.. ale byla to taky super zábava a svým způsobem mě to vzrušovalo. Ten pocit, když mě Míla konečně rozvázal byl neskutečný. Tělo se uklidnilo, bolest pominula. Můj mozek zaplavil ohromný nával serotoninu a v hlavě jsem měla tak čisto, jako nikdy. Rozhodně jsem to nepodstoupila naposledy.”

 Otázky pro Lucku:

Jak ses dostala k bondage?
Lucie: “Vlastně úplnou náhodou, už delší dobu sleduji na Instagramu různé slečny, co se nechávají různě svazovat, nebo samy vážou. Vždy mě to dost fascinovalo a chtěla jsem si to zkusit na vlastní kůži. Takže když Katka sháněla někoho, kdo by se tak nechal nafotit, ozvala jsem se s tím, že Týně závidím. Nakonec to dopadlo tak, že Týně nevadilo, když se přidám, za což jsem moc ráda.

Jaké z toho byly tvé prvotní pocity?
Lucie: „Pocity z toho byly dosti smíšené, určitě tréma, přecijen člověk neví, co od toho má čekat, ale jakmile se začalo, tak jsem se nemohla dočkat až přijdu na řadu. Takže ve výsledku určitě nadšení, nová zkušenost a snad nebyla poslední.”

Otázka pro Katku:

Kde se nachází ateliér, ve kterém jste fotili? Dá se tam věšet i v soukromí? Je tam na to vybavení?
Katka: „Ateliér se nachází v Praze Nuslích, a jelikož jej pronajímáme i pro veřejnost, není problém se tam věšet i v soukromí. Vybavení na bondage jako provazy atd. tam není, ani to neplánujeme, jelikož by to mohlo lákat laiky k nebezpečným aktivitám. Pokud je člověk profík, má vybavení své. Nicméně ve stropě jsou háky pro upevnění houpačky nebo klidně i člověka.“

Photo: Dzaneckova | Prostor: Ateliér pod Vilami | Support: bugshop.cz hell.cz
Modelky: KRISTÝNA  a LUCKA

The post Fotoset: Shibari pod vedením Míli z bugshop.cz s MOgirl KRISTÝNOU a LUCKOU first appeared on MOMAG.

„Adoptovala jsem pejska z množírny, je to nejúžasnější stvoření na světě,“

vypráví a doplňuje, že se stala vegankou a nastoupila cestu životního stylu Zero Waste.

Vidí se jako spontánní, praštěná, pozitivní, kreativní a empatická. Vystudovala pedagogickou školu a dál se věnuje psychologii. Dodává, že nelituje žádných svých pracovních zkušeností. „Jsem hrozně adaptabilní a práci beru prostě jako fakt. Nevadilo mi ani to, když mě táta ve čtrnácti poslal za trest do továrny čistit obráběcí stroje, chodila jsem tam ráda. Jsem pozitivní nezmar a nejde mě potrestat. Na všem si najdu to dobré,“ usmívá se.

Photo ltn3k / MOgirl SWEET

The post SWEET 02/2019: Učitelka ze základní školy, která miluje snímek American Satan first appeared on MOMAG.

The post JADE 02/2019: Nová MOgirl z Plzně first appeared on MOMAG.

The post MISHELL 01/2019 first appeared on MOMAG.

The post ELIŠKA 1/2019: První fotoset roku 2019 first appeared on MOMAG.

Co chceš dělat po škole?
Momentálně vůbec nevím, jsem hodně nerozhodnej člověk. Chci jít studovat dějiny umění a kultury, ale nejsem úplně studijní typ a chci se osamostatnit od rodičů a stěhovat se do Prahy, takže nejspíše to vidím tak, že vejšku budu studovat dálkově při nějaké práci,  ale při jaké práci, to ještě nevím.

Co tě táhne do Prahy?
Tak celkově dost věcí. Kamarádi, práce, více možností plus to, že jsem z vesnice a na alternativní vzhled jako mám já, se tu lidi koukají celkem špatně a hodně soudí-

Oproti jiným MOgirls, ale nejsi zas tolik potetovaná…
To ano, to nejsem, ale táhne mě to k alternativnímu vzhledu furt víc a víc a jak říkáš, nejsem zas tolik, ale tady stačí mít jen jinou barvu vlasů než ostatní a všichni se můžou zbláznit. Nejsou na to zvyklí a lidí jako já je tu fakt hrozně málo. Hodně je to o tom, že když člověk vypadá jinak, tak je tady pro ostatní pomalu hned feťák, každej kroutí hlavou když tě vidí a tak…

Tak k barvě vlasů – pravá zrzka anebo si necháš tajemství?
Prozradím a pravá zrzka nejsem. Ale můžu říct, že to je asi nejlepší rozhodnuti v mým životě. Vždycky jsem měla ze změn hroznej strach, byla jsem takové stydlivé káčátko a neměla ráda pozornost. A od té doby co mám zrz, tak se cejtim mnohem sebevědoměji a ani nevím proč.

Tak proč asi, chlapi milujou zrzky. Jsou sexy. Máš i pihy?
Kéž by, miluju pihatý holky, ale sama nemám.

Co ráda děláš ve volném čase?
Volnej čas ráda trávím s kamarády na pivku a jointu. Ráda zajdu na nějakou dobrou párty zatancovat, ale taky hodně ráda ležím doma v posteli a odpočívám, protože poslední dobou je volného času opravdu málo.

Rodiče ví, že hulíš?
Ví, tak dva roky zpátky to zjistili, ale berou to celkem v klidu, občas nějaký řeči padnou, ale čím jsem starší, tak je to lepší.

Tak pokud to nijak neovlivňuje tvůj život a nepřeháníš to…
Jednu dobu jsem přehánění měla, ale jsem ráda, že jsem si to uvědomila. Teď si zahulím jenom když vím, že nemám už nic důležitého na práci další den, takže většinou víkendy/párty a když mám vyloženě volno.

Na jakou další párty se chystáš?
Hele momentálně asi nic naplánovaného nemám – jsem dost spontánní. Možná tak svůj Maturák, kterej je tedy až 10.2., ale pomalu a jistě se blíží a už se moc těším.

Photo Markéta Hlavatá / MOgirl BARBARA

The post BARBARA 12/2018: Ze stydlivého káčátka sexy zrzka – seznamte se s naší nejmladší MOgirl. first appeared on MOMAG.

Vystudovala obchodní akademii v Mariánských Lázních, už při škole si však vydělávala na brigádách. „Abych nemusela mamču prosit o peníze a abych si mohla koupit, co jsem chtěla,“ říká a rekapituluje, že prošla prací v obchodě, za barem i v továrně. „V každé práci jsem poznala plno skvělých lidí, se kterými se pracovalo s úsměvem,“ vzpomíná. Celý rozhovor najdete na idnes.cz

Photo Dzaneckova / MOgirl VENDY

The post VENDY 12/2018 first appeared on MOMAG.

The post MANIACAL 12/2018: Tajemně krásná first appeared on MOMAG.

Nezastírá, že její dětství nebylo „vyloženě super“. Mnohé si z něj však odnesla. „A dává mi to impuls sama sobě dokázat, že dokážu žít jen sama za sebe a bez cizí pomoci,“ říká. A poznamenává, že není náročná. Ideální víkend je pro ni strávený doma, u filmu, s výborným jídlem, přítelem, její Enií a láhví skvělého vína.

Nemá vyhraněný styl hudby. „Poslední dobou však ujíždím na Deep House,“ prozrazuje. Z filmů miluje Zelenou míli. „I když samozřejmě vím, jak skončí, stejně mě neomrzí,“ vysvětluje. Z jídelníčku si vyřazuje játra, s odkazem na školní jídelnu. Favorita má jednoznačného: „Miluju kuře na paprice od maminky. A k tomu pět knedlíků. Bože!“ Více info a celý rozhovor najdete ZDE

Photo Markéta Hlavatá / MOgirl LENKA

The post LENKA 12/2018: MOgirl z Plzně pracuje za barem od svých osmnácti first appeared on MOMAG.

The post KRISTL 12/2018 first appeared on MOMAG.

The post NICOLE 12/2018 first appeared on MOMAG.

The post NICOLE 11/2018: naše nejmenší MOgirl má nový fotoset first appeared on MOMAG.